

Acerca de



Sen na sobotu 16. 9.
Skrývali jsme se se Š. v takové zřícenině. Někdo nás honil, pronásledoval, bylo zakázáno se tam skrývat. Hledali jsme ideální záchod, ze kterého by nás nikdo nevyhnal, našli jsme starou, dřevěnou latrínu. Podívala jsem se dovnitř a byla jsem nadšená. Vevnitř bylo veliké světlo, zelenkavé, takový jakoby heboučký a hodně detailní mech. Pak jsme utíkali lesem.
Sen na sobotu 8. 12.
Bojuju s krtkem. Je malinký a holý, slepý a vzteklý. Mám malou dřevěnou tyčku (asi jako od vietnamského jídla) a tou do něj šťouchám. On do ní kouše a nic nemůže, je to celé ubohé.
Sen na úterý 19. 11.
Jsem na elektrickém křesle, mám být popravena, ale vždycky uteču a zase mě chytí a umístí na křeslo. Uteču, chytí mě, atd. Poslední křeslo je v takové prosklené, rohové místnosti, je to bývalý obchod. Popravuje mě kulhavá žena ve středních letech. Opět utíkám, dveřmi napravo, ale ona jde dveřmi nalevo mě naproti. Vím, že mě chytí zase. V tu chvíli mi dojde, že nezvítězím a že se musím probudit, Budím se a tím vítězím nad svým snem.
8. 1. úterý
Pracuju někde manuálně, je to taková brigáda, někde na Erasmu nebo co. Jsem tam osamělá a taky zjišťuju, že za
to nedostanu moc peněz. Přesazuju nějakou vzácnou nařízkovanou rostlinu, abych ji mohla někomu dát, ale přesazuju ji do cukru. Nejsem si jistá, že je to správně.

Sen na 3.4.
Každý den pravidelně kreslím svůj autoportrét na zem, na různá místa. Je to za hranou zákona, ale Š. mi pomáhá a cítím, že se zdokonaluju - střih - jsem těhotná a odříkám všechny věci, které jsem slíbila. Pak si to ale spočítám a zjistím, že jsem teprve v pátém měsíci. Je mi hrozně trapně.
Sen na 16. 2.
Zdá se mi, že se líbám s rybou. Je trochu antropomorfní, placatá, s lidskými končetinami.
Má zlatý svetr, líbá velmi příjemně. Zjišťuji poté, že je to žena, která se stala rybou, aby unikla lidskému světu.
Sen na pátek 15.5.
Vidím na střeše nějakého zlobivého kluka, sedí nad okapem, bojím se že ho okap vcucne. Kluk má ale štěstí a místo něj okap vcucnul lišku. Mám pocit, že kluka musím pokárat. Jdu k němu do školy a před třídou mu chci vysvětlit, že udělal blbost. Nemohu si ale zanic vzpomenout na jeho jméno. Mluvím tedy obecně a učitel je uchvácen mojí inteligencí -střih - upadnu nahá ve sprše.
Sen na středu
Sedím v aleji tvořené velkými stromy a zaplétám si copy. Ale jen ze dvou pramenů. Mám husté vlasy a copy drží jen tak.

Sen na středu 23.10.
Jsem na koncertě v základní umělecké škole, malé děti hrají na nástroje jako virtuosové. Jeden hraje na žirafu, druhý na basu která je plochá jako z překližky. Součástí performance je i malé autíčko, které jede po zemi
k posluchačům. Na zemi jsou pyliny a autíčko dělá hezký, zvláštní zvuk. Přidávám k autíčku dalšího jezdce. Divadlo vypadá jako kulatý ring, ale zároveň je to modlitebna. Jsem ucvácena, jak jsou děti šikovné.

sen na sobotu 17. 4.
Jsem na balkóně kina. Režisér filmu je dítě a mám od něj za úkol doplnit jeden záběr. Film už je ale hotový a je to takový koláč, leží na balkóně jako dlouhý pás. Drkám do něj a sune se dolů. Říkám si, že to není moje vina.
7.5. úterý
Letím, jsem asi nesena orlem. Letím nad krajinou, je plná zákrutů a fjordů, člnitá. Je to můj první lítací sen!
Sen na 19. 2. krajinný sen
Stoupám do sedla, je tam vidět na údolí a velké jezero, které
ho skoro celé naplňuje. Když tak vylezu, vidím za horizont
a zjišťuju, že za ním je uplně stejná krajina, jen o málo vyšší.
Sen na středu 15. 12.
Jsem princezna Diana, prožívám svůj poslední večer před smrtí. Jsme na večeři někde ve Španělsku a je třeba 5 ráno, sbíráme se k odjezdu. Všechno je hrozně rozvleklé a pomalé. Pak se ze mě stává jen divák. Lidé se loučí, dělí se do aut, Diana odjíždí a jede po takových velkých betonových mostech do tunelu. S napětím očekávám, ozve se rána a je to.
Sen na pátek 28. 9.
Zdá se mi, že jsem s Flíčkem v internetové kavárně, která vypadá jako hřbitov. Chci platit, ale zjišťuju, že dostanu pokutu 5 300,- za to, že nebyl chvíli pes na vodítku. Utíkám a skládám u toho píseň:
život je jinej
život je jinej
když mi nešlapeš na větvičky
